Adventní duchovní obnova

V pátek 6. 12. a v sobotu 7. 12. 2024 proběhla v kostele svaté Anežky České na Spořilově adventní duchovní obnova, kterou vedl P. Pavel Pauli.


Otázky pro P. Pavla Pauli

Odkud pocházíte a co a kdy vás přivedlo mezi bosé karmelitány?
Narodil jsem se v Ústí nad Labem, ale vlastně většinu svého života před vstupem do kláštera jsem prožil v Děčíně. Moji rodiče, matka poštovní doručovatelka a otec zámečník-kapitán montážního plavidla, byli sice pokřtění, ale nikdy se jim nedostalo náboženské výchovy. S mladší sestrou jsme tedy žili jako ty takzvané „husákovy děti“. Vychodil jsem v místě bydliště základku a gympl... nic moc. S partou kamarádů jsme se někdy v té době pustili do muziky: metal, core, punk. A plodem stylu takového života byla vnitřní prázdnota a hledání smyslu. Díky setkání s několika církvemi jsem přijal Ježíše Krista za svého Pána. Ještě před křtem ve 25 letech jsem našel svého budoucího spolubratra na Karmelu a díky přátelství s ním a Pannou Marií jsem za pouhé čtyři roky vstoupil do řádu ve Slaném.

Co je základem vaší spirituality?
Bosí karmelitáni jsou kontemplativně-apoštolský řád. na našem řádovém erbu, který jistě znáte díky karmelitánskému nakladatelství, září tři hvězdy: prorok Eliáš, prorok Elizeus a Panna Maria. Žijeme dvěma hodinami vnitřní modlitby denně korigovanými zhruba dvěma dalšími hodinami společné rekreace. Meditace Kristova svatého lidství po vzoru svaté Terezie z Ávily ve všech jeho polohách (včetně Dětství) nás připravuje ke službě Církvi navenek.

Působíte v klášteře ve Slaném, kolik je vás v komunitě, jaké zde zastáváte úkoly?
V komunitě jsme v současnosti čtyři: tři kněží a jeden bratr laik. Právě ten je od loňska naším představeným. Mně je v klášteře svěřena péče o hosty. Obnáší to zejména komunikaci s nimi a přípravu pokojů. Přijíždějí k nám jak jednotlivci, tak i skupiny. Duchovní program je vždy v ceně za noc.

Byl jste někdy v kostele sv. Anežky na Spořilově?
Ano, kostel znám díky skupině chval, kterou u vás vede Vilma Petrusová. Otec Jakub Sadílek mi zprostředkoval víc jak roční působení v kapele. Chvály jsou totiž součástí františkánských misií, kterých se už pár let účastním, a někde se je člověk musí naučit.

Vnímáte nějaké symbolické paralely mezi sv. Anežkou a Pražským Jezulátkem?
Zrovna včera večer na její svátek jsem s ní trávil konec dne a natrefil jsem tam na tenhle úryvek od Václava renče: „Ó sestro naše z rodu Slova, kam skryla ses i s nadějemi? Polnice lidu Přemyslova... Tak kéž nás najdeš v prosbě té: být lidem Krále-Dítěte!“

Připravila Michaela Tučková



Římskokatolická farnost u kostela svaté Anežky České
Jihovýchodní IV 896/25, Praha 4 – Spořilov